Je hlavní období výsadby na jaře kvetoucích cibulovin. Aby mohla vyniknout krása jednotlivých odrůd, vždy je vhodné vysadit několik shodných jedinců do menších skupin. Manipulací s cibulemi, především jejich sklizeň, výrazně usnadní výsadba do plastových košíčků.
Při nákupu cibulí a hlíz je vždy nutné zkontrolovat, zda nejsou seschlé, mechanicky poškozené nebo napadené chorobami (především houbovými). Je vhodné se vyvarovat nákupu cibulí v neprůhledných sáčcích či krabičkách.
Cibuloviny lze také přirychlovat. Květuschopné cibule a hlízy nejlépe drobných cibulovin (krokusy, modřence, ladoňky, hyacinty…) vysadíme do květináčků s lehkou propustnou půdou. V záhoně vyryjeme asi 30 cm hlubokou jámu, vložíme do ní květináče, zasypeme zeminou a přikryjeme silnou vrstvou listí nebo slámy, aby prostor nepromrzl a květináče bylo možné z půdy v průběhu zimy vyjmout.
První silnější mrazy ukončí vegetaci cibulnatým a hlíznatým rostlinám kvetoucím během léta, jako jsou jiřinky (Dahlia), dosny (Canna), chocholatice (Eucomis). Po namrznutí nadzemní části je nutné podzimní zásobní orgány vyrýt, očistit od půdy, nechat oschnout a uložit na suché a chladné místo (okolo 10oC).
Přichází deštivé počasí, které by se mohlo stát osudným choulostivým skalničkám i některým cibulovinám. Místo jejich výsadby je vhodné překrýt nepromokavým materiálem – fólií, tabulkou skla či nádobou z nepropustnými stěnami.
Mrazíky zničí poslední kvetoucí letničky na záhonech a v nádobách. Záhony je vhodné pečlivě zrýt, aby půda mohla dostatečně promrznout a přijmout zimní vláhu. Drobnější zbytky rostlin je možné přímo zarýt, větší a již suché části rostlin se pomaleji rozkládají a je vhodnější je dát na kompost.
Dřeviny se pomalu připravují na zimní období, ale přesto je stále vhodná doba pro řízkování stálezelených listnatých dřevin a jehličnatých dřevin.
V případě nedostatku přirozených srážek je vhodné před příchodem mrazů zalévat zvláště stálezelené dřeviny, protože v mrazivém počasí dřeviny nebohou přijímat vodu kořeny, ale svými stálezelenými listy ji i v zimě vypařují.
Je vhodná doba pro vysazování a přesazování všech dřevin v zahradě.
Po výsadbě, zvláště prostokořenných sazenic listnatých dřevin, je vhodné provést řez nadzemní části. U stromů zakrátíme postraní výhony v korunce o 1/4 - 1/3, terminální výhon nezkracujeme. U keřů také zakrátíme výhony o 1/3-1/2. Zároveň odstraníme poškozené a křížící se výhony.
Začátkem měsíce připevníme na kmeny vyšších stromů lepové pásy proti píďalce zhoubné a píďalce podzimní.
Sledujeme předpovědi počasí, aby nám předčasný mráz neznehodnotil úrodu.
Ve správné sklizňové zralosti postupně sklízíme a vhodně uskladníme všechny zimní odrůdy jablek a hrušek.
S plody zacházíme velmi opatrně. Malé mechanicky poškozené nebo deformované ovoce vytřídíme při česání a co nejdříve je zpracujeme na šťávy, mošty nebo využijeme v kuchyni.
V této době můžeme vysazovat rovněž keřový nebo stromkový rybíz a angrešt, protože brzy zjara raší. Keře sázíme tak hluboko, aby byly nejspodnější pupeny zakryty zeminou, tj. 0,1 až 0,15 m pod místem rozvětvení.
V ovocných školkách, zahradnických centrech nebo z jiných zdrojů nakupujeme pouze zdravý a kvalitní sadbový materiál.
Při jakékoli manipulaci nesmí u stromku přeschnout kořeny. Je jistější, když na dobu 24 hodin před výsadbou ponoříme rostlinu s kořeny do vody.
Pokud v extenzivních výsadbách obrýváme půdu pod korunami stromů, spojíme tuto práci s dodáním organické hmoty, nejlépe kompostu, nebo s přihnojením průmyslovými hnojivy fosforečnými a draselnými.
Nezapomeneme zavlažovat nově vysazený jahodník
Zaoráváme rostliny vytvářející dostatečnou hmotu (peluška, luskoobilní směska, svazenka nebo hořčice) na zelené hnojení.
Nemocné nebo odumírající stromy odstraňujeme i s kořeny.
Skladovací prostor pro jádrové ovoce má být chladný, větraný, nepříliš světlý, má v něm být dostatek vzduchu, nemá být příliš suchý a přirozeně se v něm nesmějí vyskytovat žádní škůdci.
Ideální je ukládat jablka a hrušky na police či regály jednotlivě. Na první pohled pak odhalíme každé ohnisko hniloby.
Ukládáme-li ovoce v bednách, pak pro lepší skladování můžeme také postavit bednu s jablky, navlečenou do fólie, na dřevěné špalíčky.
Na venkovních plochách dokončujeme sklizeň rajčat. Plody, které se ještě nestačily vybarvit přeneseme domů, kde je v teple necháme dozrát.
Před příchodem mrazíků sklidíme plody cukety, patisonů a dalších tykví. Pokud jsou plody zralé a nepoškozené, můžeme počítat s jejich delší skladovatelností.
Naplno probíhá sklizeň košťálových a kořenových zelenin, pekingského zelí, ale také kořenů čekanky salátové, znichž budeme rychlit čekankové puky.
Pro pozdější rychlení vyryjeme trsy pažitky, které necháme nejprve zavadnout a přemrznout.
Záhony, na kterých hodláme v dalším roce pěstovat zeleniny první trati pohnojíme organickým hnojivem, které co nejdříve zapravíme do půdy.
Ještě před příchodem mrazů sklidíme zimní ředkev pro skladování. Osvědčená odrůda pro tento účel je Kulatá černá.
Začátkem října lze ještě vysazovat předpěstovanou sadbu ozimé cibule pro sklizeň v následujícím roce.
Kromě skladování je dalším vhodným způsobem uchování některých zelenin jejich konzervace mražením a sušením.
