Ti, kdo promeškali správné lhůty pro výsadbu na jaře kvetoucích cibulovin, mohou tak učinit přibližně do 15. listopadu, ale s podmínkou nastlání záhonu listím, aby cibule měly lepší teplotní podmínky pro zakořenění.
První polovina měsíce je stále vhodným obdobím pro výsadbu některých drobných dřevin do skalek a také pro výsadbu růží.
V tomto měsíci si můžeme připravit záhony pro výsadbu letniček na příští rok. Záhony zryjeme a při té příležitosti do nich můžeme zapravit kvalitní kompost. Záhony ponecháme v hrubé brázdě, aby docházelo ke správnému vsakování vody. Samotnou úpravu ponecháme až na jaro.
Nastýláme partie s choulostivými skalničkami a to buď chvojím (to se na jaře nejlépe odstraňuje) nebo listím či slámou. Kyselomilné druhy můžeme nakrývat 5-10cm vysokou vrstvou rašeliny. Choulostivé sukulentní skalničky přikryjeme v této době sklem nebo jiným způsobem zabezpečíme, aby do nich nepršelo a aby přezimovaly víceméně „nasucho“.
Pokojovým rostlinám nastává dlouhá doba růstového útlumu nebo dokonce vegetačního klidu, během kterého musíme pamatovat na skutečnost, že limitujícím faktorem, kterého se jim nedostává, je intenzita světla a s tím spojená délka dne. Proto omezujeme zálivku, dle konkrétního druhu pokud možno snižujeme teplotu a zcela vynecháváme přihnojování.
Měli bychom provést první kontrolu uskladněných hlíz a cibulí. Může se totiž stát, že některé z nich jsou po vyjmutí z půdy ihned napadeny plísní a je nutné je okamžitě odstranit, aby nedocházelo k šíření nákazy.
Na záhonech dokvétají chryzantémy, lidově nazývané výstižným pojmenováním listopadky. Vyšší rostlin je vhodné svázat provázkem, aby se nerozklesly.
Začátkem listopadu ještě můžeme vysazovat okrasné stromy a keře, pouze však dřeviny s opadavým listem .
Citlivější dřeviny hůře snášející a odolávající mrazivým teplotám musíme chránit. Některé dřeviny pouze pár let po výsadbě, několik málo však každou zimu. K zazimování poslouží mocnější vrstva listí, mulčovací kůry či rašeliny na kořenech i kolem středu keře. Chvojím jehličnatých dřevin můžeme lehce zakrýt rostliny, tím je ochráníme před účinkem zimního sluníčka. Stále častěji se využívají dekorativní (samozřejmě účinné) materiály, jako například jutové sáčky až pytle či pásky příjemných pastelových barev, bublinaté fólie pro ochranu osazených nádob i dekorativní „zateplovaní“ rohože.
Stálezelené dřeviny a jehličnany až nyní před příchodem prvních mrazů ještě důkladně zalijeme pro úspěšnější přezimování. Keře s vytrvalým listem nezapomínáme rovněž chránit chvojím před vysušujícím zimním sluncem. Zranitelnější jsou například vřesovištní rostliny – pěnišníky, vřesy, vřesovce…, kasiope a rozrazilec. Za prvních mrazíků je lze chránit třeba i bílou netkanou textilií.
V této době je možné podle průběhu počasí tvarovat živé ploty hlubokým řezem, pro podporu tvorby nových výhonů a především vytvoření a zahuštění bočního obrostu. Nejdůležitější je podpora větvení spodní vrstvy porostu.
Podle potřeby upravujeme řezem listnaté opadavé stromy a keře, ale nikoliv ty, které kvetou časně zjara. Ty upravujeme řezem nejčastěji na jaře po odkvětu.
Pokud to lze, obrýváme okrasné stromky a keře, aby mohly rostliny lépe využít zimní vláhu.
Zkontrolujeme a opravíme opěrné kůly a uvázání vysazovaných stromků. Musí odolat nárazům zimních větrů i snášet váhu sněhové pokrývky či námrazu.
Listnaté stromy a keře jsou již většinou bez listů. Listí rozfoukané po celé zahradě průběžně shrabujeme. Spadané listí uklízíme a kompostujeme.
Podzimní zbarvení listů dřevin je často i po opadu ještě tak pěkné, že rozprostřené pod stromy a keři vypadá jako pestrý koberec. Pokud přikryje záhony, můžeme je tam klidně ponechat jako zimní ochranu podrostových trvalek.
Trávník lze pro zlepšení a i vyrovnání povrchu pokrýt tenkou vrstvou kvalitní zeminy nebo prosetého humózního kompostu.
Také v tomto měsíci se věnujeme růžím. Pokud je příhodné počasí a půda není dosud zmrzlá, dosazujeme do poloviny měsíce poslední keře. Je poslední vhodný termín pro řez pnoucích růží.
Růže bezprostředně před příchodem mrazíků přihnojíme síranem draselným (v dávce 30g/m2) a granulovaným superfosfátem.
Vysbíráme a spálíme opadané listy růží, protože v nich přezimuje řada houbových chorob a někteří škůdci.
Kontrolujeme ovoce uložené v dobře vydezinfikovaných sklepních nebo v jiném vhodném chladném a vlhkém prostředí.
Za studených nocí otvíráme okno do sklepa a snažíme se tak snížit teplotu ve skladovacích prostorech pokud možno na 4 až 5oC a udržovat vzdušnou vlhkost na trvale vysoké hodnotě (nad 90%). Takto lze omezit výpar a následné scvrkání uskladněného ovoce.
V sušších sklepních prostorách snižujeme odpařování vody tím, že uložíme zimní odrůdy jablek a hrušek do mikroténových sáčků nebo překryjeme volně ovoce v obalech tenčí fólií.
Na menších plochách shrabujeme spadané listí, zvláště jabloní a hrušní, abychom omezili zdroj infekce strupovitostí, a kompostujeme je.
Zakládáme komposty z dostupných organických materiálů, které se rychle rozkládají. Je velká škoda zbavovat se listí a trávy jako zdroje organické hmoty a posléze humusu ukládáním do odpadních kontejnerů nebo dokonce pálit.
Půdu pod nízkokmennými stromy bychom neměli přerývat, abychom nepoškodili kořenové vlášení. Stačí nakypřit povrchovou vrstvu a lehce nastlat mulčovací materiál, kterým ovšem nesmí být příliš utužený, neprodyšný, ani nesmí sahat vysoko kolem kmene, aby neposkytoval útočiště pro hraboše. Na jaře lze mulčovací vrstvu opět zvýšit.
Po sklizni odstraníme ze stromů i ze země veškeré mumifikované plody, hluboko je zakopeme do půdy nebo spálíme.
Při nedostatku vápníku v půdě aplikujeme vápenatá hnojiva přednostně mletý dolomitický vápenec, obvykle vápníme ve tříletých intervalech.
V bobulovinách a jahodníku rozhodíme na odplevelenou půdu dobře vyzrálý kompost. Trsy jahodníku přihrneme proti vymrzání.
Vykopáváme kořenové odnože (výmladky), přihrnujeme stromy a keře po výsadbě.
Upravíme chrániče kolem stromků a včasnou opravou plotu bráníme vstupu zvěře na zahradu.
Dokud nezmrzne půda, můžeme stále vysazovat ovocné stromy nebo keře. Dbáme, aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni, jako rostly ve školce. Hlouběji vysazujeme maliník, který současně přihrneme zeminou, dále keřový rybíz a lísku (alespoň 0,1 až 0,15m hlouběji než rostly keře ve školce).
Kontrolujeme zdravotní stav skladované zeleniny a ve skladech udržujeme vhodné teplotní a vlhkostní podmínky.
Během listopadu, pokud není půda ještě zamrzlá, vysazujeme ozimé česneky, přičemž dbáme na správnou orientaci stroužků (podpučí směrem do půdy).
Z kořenů čekanky salátové, které jsme po sklizni uložili ve vlhku a chladnu, začínáme rychlit bělené puky.
Doma rychlíme řeřichu zahradní na vlhké vatě, v květináčích pažitku, petržele naťovou a řadu dalších bylin a koření.
Porosty přezimující zeleniny chrníme proti holomrazům netkanou textilií, chvojím, listím, nebo jiným vhodným materiálem.
Pokud máme ve skleníku sazenice salátu, udržujeme půdu jen mírně vlhkou. Truhlíkové rostliny zaléváme minimálně. Choulostivé druhy zakrýváme netkanou textilií. Založené pravokořenné sazenice révy a kiwi chráníme před silnými mrazy suchým listím, slámou, nebo chvojím.
Pokud měníme půdu, uložíme do vyvezeného prostoru shrabané listí ze zahrady. Nejenže dobře izoluje spodinu proti promrznutí, ale brání i vyschnutí. Zjara, po přidání hnoje, bude zdrojem biologického tepla a humusu.
Necháváme-li zeminu pro další sezonu, je vhodná doba pro její dezinfekci dusíkatým vápnem. Ničí zárodky chorob, škůdce i semena plevelů a zároveň dodá půdě živiny, dusík a vápník. Dusíkaté vápno rozhodíme.
