Letničky již ukončují svůj roční životní cyklus. Můžeme je v této době na záhonech nahradit předpěstovanými dvouletkami (maceškami – Viola x wittrockiana, náprstníky – Digitalis, sedmikráskami – Bellis, apod.). Při teplejším průběhu počasí však většina letniček vydrží ještě do příštího měsíce.
Ze skalkových ostlin se objevují kvetoucí bramboříky (Cyclamen purpurascens (C. europaeum), C. hederifolium), kvetou i některé druhy hořců (Gentiana sino-ornata), rozchodníky (Sedum), podzimní hvězdnice (Aster). Rostliny již v této době nepřihnojujeme ani téměř nezaléváme. Rostliny by příliš bujně rostly a špatně by před zimou vyzrávaly.
Začátkem září můžeme vysazovat narcisy, později pak drobné jarní cibuloviny a krokusy. Koncem září a začátkem října vysadíme tulipány a hyacinty. Hloubka výsadby cibulí a hlíz závisí na jejich velikosti. Platí zhruba pravidlo, že hloubka výsadby by měla odpovídat trojnásobku výšky cibule nebo hlízy, tzn. Drobné cibuloviny 6-8 cm, větší pak 12-15 cm.
Mezi trvalkami kvetou především japonské sasanky (Anemóně hupehensis), podzimní hvězdice (Aster dumosus aj.), oměje (Aconitum carmichaelii), slunečnice (Helianthus rigidus), rozchodníky (Sedum). Začínají kvést rané odrůdy chryzantém (Chrysanthemum x grandiflorum). Stejně jako u skalniček také přestaneme trvalky přihnojovat, aby před zimou dobře zatáhly. Některé druhy je možné v této době přesazovat či rozmnožovat.
Jiřinky a hlíznaté begónie stále ještě bohatě kvetou. Přesto již nyní musíme myslet na jejich zazimování. Jakmile hrozí přízemní mrazíky, je nutné hlíznaté begónie včas zakrýt, případně přenést na chráněné místo. Begónie tvoří hlízy za krátkého dne, a proto potřebují na podzim dostatečně dlouhou vegetační dobu bez mrazíků. Jiřinky ponecháme na místě až do zmrznutí nadzemní části.
Mečíky se sklízejí koncem září, před příchodem podzimních plískanic. Zabrání se tak většímu napadení hlíz houbovými chorobami.
Pokojové květiny již postupně stěhujeme zpět do interiéru. Můžeme je dočasně umístit na terasách nebo jiných chráněných místech, kde tolik nehrozí ranní poklesy teplot. Omezíme přihnojování a u subtropických rostlin také zálivku.
V září začínají již naplno dozrávat odrůdy révy vinné – stolní – Prim, Diamant, Chrupka bílá, Olšava a další, ale i moštové – Muškát moravský, Miller Thurgau, Modrý Portugal, Dornfelder.
U pozdních odrůd věnujeme stále velkou pozornost ochraně proti hnilobám. Silně napadené hrozny můžeme sklízet probírkou. Proti plísni šedé můžeme ještě stále zasáhnout přípravkem Horizon 250 EW, který má i krátkou ochranou lhůtu.
Koncem měsíce upevňujeme na kmeny stromů nebo kůly lepové pásy proti samičkám píďalky podzimní. Dbáme, aby byly tyto pásy pevně přivázány ke kmenům či kůlům, těsně přiléhaly a neponechávaly volná místa, kudy by mohly housenky proklouznout.
Můžeme také oškrabat borku naspodu kmene a natřít přímo například přípravkem Chemstop. Trvale kontrolujeme spodní část kmene, zda nedochází k okusu hraboši, zejména u mladších stromů, které mají ještě hladkou kůru. Ta je totiž požerkem ohrožena více než tvrdá a hrubá kůra starších stromů. Zjistíme-li přítomnost hrabošů, uvolníme spodní část kmene, a tím zabráníme těmto hlodavcům hledat tu možnost úkrytu.
Ještě v prvních dvou týdnech září můžeme očkovat semenáčky broskvoní, zvláště když byly získány z letošního jarního výsevu po předchozí stratifikaci osiva
Po sklizni ovoce hnojíme draselnými a fosforečnými hnojivy, nebo naléváním hnojivých roztoků ke kořenové zóně, pokud nebyla půda těmito živinami předzásobena dříve. Řídíme se výsledky půdních rozborů.
V září lze ještě vysazovat dobře vyvinutou sadbu jahodníku.
Připravíme si kůly a pozemek pro podzimní výsadby.
V případě výskytu roztočíka jahodníkového nebo skvrnitosti listů jahodníku provedeme ošetření vhodnými přípravky.
Sklízíme zeleniny z letní výsadeb. Pokud se na hlavách zelí a kapusty začnou objevovat praskliny, měli bychom je urychleně sklidit, aby nedošlo k jejich rozsáhlejšímu poškození. Z průběžných výsevů sklízíme salát, špenát a ředkvičku, dále pór a červenou řepu salátovou. Rostliny fazolí sklidíme celé, necháme je zaschnout a z lusků pak vyluštíme suchá semena.
Pokud růžičková kapusta špatně vytváří růžičky, vylamujeme vegetační vrchol a tím podpoříme jejich násadu a vývoj.
Díky krátké vegetační době lze v září ještě vysévat ředkvičku. Pokud plochu již nebudeme využívat pro pěstování zeleniny, vysejeme směsku na zelené hnojení, přičemž bychom výsevy měli provést do poloviny září.
Koncem srpna a začátkem září vyséváme cibuli a salát na přezimování. Ozimá kultura salátu a špenátu nám zajistí rané sklizně těchto zelenin, přičemž pro tento způsob nepotřebujeme skleník.
Rozdělíme staré trsy vytrvalých bylinek, pažitky, cibule zimní sečky a tyto menší trsy vysadíme na stanoviště nové. Rozdělením starších rostlin můžeme množit i rebarboru. – Vyrýváme trsy pažitky, které necháme zatáhnout a oschnout. Takto připravené trsy budeme později využívat pro zimní rychlení.
Dokončíme sklizeň plodových zelenin, aby v případě, že nastanou mrazíky, nedošlo k jejich poškození. Zakrytím netkanou textilií v noci, když hrozí nebezpečí nízkých teplot, zajistíme dočasně ochranu proti mírným mrazíkům, čímž prodloužíme vegetační dobru těchto teplomilných zelenin.
Také tykve patří mezi teplomilné zeleniny. Pokud chceme zajistit dobrou skladovatelnost plodů tykví, měli bychom je sklidit před příchodem prvním mrazů.
Posklizňové zbytky, které nejsou napadeny chorobami nebo škůdci a plevelem bez semen kompostujeme.
Na brukvovité zelenině pravidelně zjišťujeme výskyt housenek bělásků a můr a podle výskytu prováníme potřebná opatření.
Především pekingské zelí je velmi náchylné na alternariovou skvrnitost listů – ochrana fungicidem Rovral AquaFlo.
Nepochybně nejzávažnějším škůdcem kořenové zeleniny je pochmurnatka mrkvová. Larvy druhé generace, která se líhne z vajíček kladených v srpnu a září, jsou příčinou známé „červivosti“ mrkve nebo červenofialového zbarvení dužiny bulev celeru. Jedinou účinnou přímou ochranou je pokrývání prostorů netkanou textilií na dobu možného náletu (v srpnu a září).
Prostory póru chráníme netkanou textilií proti poškození vrtalkou pórovou.
