Většina letniček má přirozenou tendenci po odkvětu přinést plody a ukončit vegetace. Abychom období kvetení prodloužili na co nejdelší dobu, odstraňujeme odkvetlé květy a vytvářející se plody.
Na počátku měsíce je vhodná doba pro sběr letniček a trvalek určených k sušení. Rostliny nesušíme na slunci, ale v dobře větrané, tmavé místnosti, ideální je půda rodinných domů.
Ačkoliv je léto v plném proudu, ke konci měsíce je už vhodné začít rostliny pomalu připravovat na nadcházející období vegetačního klidu. To se týká především hnojení, jehož intenzita by se měla snížit. Změnit by se měl také poměr živin – v tomto období používáme hnojiva se zvýšeným obsahem fosforu a draslíku. Právě v tomto období bychom měli pomalu začít hnojit okrasné rostliny např. Kristalonem Podzim. Na trávníky je vhodné použít hnojivo s vyváženým poměrem N:K (dusík:draslík), trávník je pak i odolnější vůči letním přísuškům, ideálním zástupcem může být například hnojivo Multigreen Summer.
Přenosné rostliny jsou v srpnu asi nejkrásnější a je potřeba v této době věnovat zvýšenou péči o jejich zdravotní stav. Neměli bychom vynechat postřik proti svilušce a do konce srpna jedenkrát týdně přihnojovat.
Je vhodná doba na přesazování pokojových rostlin. Před samotným přesazením musíme dbát na to, aby nebyl původní substrát přemokřený. Nová nádoba by měla být jen úměrně větší cca o 5-10 cm v průměru (záleží na velikosti přesazované rostliny). V příliš velké nádobě nedojde k prokořenění substrátu, a dojde k jeho tzv. kysnutí a k následnému zahnívání kořenů. Volte vhodný substrát dle nároků pěstovaných rostlin.
V polovině srpna opět stříháme a tvarujeme živé ploty z jehličnanů i listnáčů.
Ke stříhání volíme oblačné počasí se srážkami a řez provádíme nejlépe v časných ranních hodinách nebo navečer, aby horké slunce nespálilo zastřižená místa. Následkem žhavého slunce vznikají zaschlé okraje na listech.
Pravidelné zavlažování je jednou z nejdůležitějších činností zahrádkáře. A v létě to platí dvojnásob. Máme-li automatické zavlažování, máme o zahradu postaráno. V opačném případě bychom měli rostliny zalévat denně – nejlépe ve večerních hodinách, případně brzy ráno.
Během srpna můžeme také rostliny přihnojit, ale už neaplikujeme dusíkatá hnojiva, nýbrž používáme hnojiva s prvky, živinami k vyzrávání pletiv rostlin pro zdárnější přezimování (fosforečná a hlavně draselná hnojiva).
Zvláční pozornost je nutné věnovat trávníku. Před sekáním bychom měli znát aktuální předpověď počasí. Očekávají-li se velká vedra, nastavte sekačku trochu výše, protože slunce by mohlo „spálit“ nízko sečený trávník.
Nežádoucím jevem tohoto měsíce jsou častá a dlouhotrvající sucha. Ta mohou mít negativní vliv na trávníky, které žloutnou. Dostatečně je proto zavlažujeme, nejlépe ráno nebo večer. Na začátku srpna hnojíme ještě naplno, koncem měsíce musíme přestat s hnojením dusíkem. Je třeba rostliny začít hnojit draslíkem a fosforem, pomůže jim to lépe přezimovat.
První období květu mají růže za sebou, dopřejeme jim nyní proto trochu péče, aby mohly i nadále bohatě a dlouho kvést. Proto nezapomínáme odřezávat uvadlé květy, aby růže dlouho a bujně kvetly.
Při letním střihu růží je nejdůležitější odstranit odkvetlé výhony, což podpoří tvorbu nových, postranních výhonů s možností dalšího kvetení. Sestřihem navíc bráníme tvorbě plodů – šípků. Jak hluboce stříháme, záleží na růstu rostlin. Jestliže u keřové růže kvetou dlouhé, široce rozvětvené výhony, je vhodné ji zakrátit více. Některé druhy záhonových růží se však sestříhávají jen pár centimetrů k dalšímu výhonu. Skalkové růže po odkvětu seřízneme a zavlažíme.
Po prvním květu růže ještě jednou přihnojíme speciálním hnojivem. Při suchém počasí by se mělo hnojivo do půdy dostat společně se zálivkou vodou, volíme tedy vodorozpustná hnojiva. I na růže je možné do konce srpna použít Kristalon pro okrasné dřeviny.
Pokud jsme to nezvládli již v době kvetení stromů, do konce srpna uskutečníme základní řez peckovin. Při pozdějším termínu řezu peckovin špatně hojí rány a jsou napadány klejotokem.
Ořezaný materiál (letorosty, výhony, větve) odstraníme z pozemku, a pokud je zdravy, rozmělníme ho na malé kousky., Získanou štěpku můžeme použít k mulčování.
Dokončíme očkování jabloní hrušní, slivoní, třešní, višní a meruněk. Naposledy očkujeme broskvoně zvláště semenáče získané z jarního výsevu po stratifikaci osiva.
Jestliže jsme na jaře hluboko seřízli semenáče broskvoní pro účel přeštěpování, můžeme je v tuto dobu přeočkovat vhodnou ušlechtilou odrůdou, a to u báze nových přírůstků (letorostů), dokud ještě mají mízu.
Koncem měsíce lze zkrátit letorosty plodících broskvoní, na nichž jsou diferencována květní očka jako základ úrody pro příští rok.
Včas podpíráme stromy přetížené úrodou, aby se nerozlámaly větve nebo celé koruny. Z ovocných stromů mají velmi křehké dřevo slivoně nebo ořešák.
Sklízíme pozdně zrající odrůdy višní, ranější švestky, pološvestky, renklódy, slívy a mirabelky.
Češeme broskve a pozdně zrající odrůdy meruněk, z drobného ovoce pozdní odrůdy červeného rybízu, remontantní odrůdy malin, ostružiny, aronii, stáleplodící a měsíční jahody.
Zakládáme nové záhony jahodníku výsadbou uznaných kvalitních sazenic ze šlechtitelských nebo množitelských ovocnářských stanic.
Pro podzimní sklizeň vyséváme ředkvičku, ředkev, zimní vodnici, salát, špenát, polníček aj.
Pro sklizeň v dalším roce vysejeme koncem měsíce na trvalé stanoviště ozimou cibuli (odrůdy Augusta a Hiberna) a salát hlávkový (odrůdy Humil a Altenburský).
Za pozornost stojí černý kořen a cibule zimní sečka, které jsou odolné vůči mrazům a lze je obvykle dobře přezimovat.
K podzimnímu a zimnímu póru nahrnujeme půdu, aby se vybělila co nejdelší spodní cibulová část. Proti napadení póru květilkou cibulovou je možné se bránit včasným zakrytím póru bílou netkanou textilií.
Závlaha zeleniny je stále aktuální. Např. celer bulvový a podzimní hlávkové zelí při nedostatku vláhy v tomto období tvoří výrazně nižší výnos.
Zralost cukrových melounů poznáme podle trhlinek, které se začnou vytvářet v okolí stopky, ale také podle vůně a vybarvení typického pro odrůdu.
U melounů vodních nám vhodný termín sklizně signalizují zaschlé úponky, zahnuté stopky, lesklý povrch a změna zbarvení plodu v místě kontaktu s půdou na žlutou.
Rostliny silně napadené chorobami nebo škůdci jsou ohniskem jejich dalšího šíření, proto je ze skleníku i z venkovních záhonů ihned odstraníme.
